Píše se rok 1865 a sestry Charlotte a Henrietta Stevensonovy dosáhly všeho, čeho ženy v té době dosáhnout směly. Frustrované společenskými omezeními a inspirované dílem Jane Austenové si začnou tajně dopisovat s jejím posledním žijícím bratrem, stařičkým admirálem Francisem Austenem. Ten jim věnuje jeden z originálních dopisů své sestry a pozve je na návštěvu do Anglie. Dámy z Bostonu však nejsou jedinými korespondentkami sira Francise. Ve Filadelfii žijí dva svobodní bratři Nicholas a Haslett Nelsonovi, veteráni nedávné občanské války a prodejci vzácných knih. Admirál mladíky láká do Anglie příslibem, že jim nabídne k ocenění dosud neznámý vzácný artefakt po Jane Austenové. Sestry Stevensonovy se tajně a bez garde vydají na cestu. Na palubě jejich lodi však cestují také bratři Nelsonovi, spisovatelka Louisa May Alcottová, bohatá dcera senátora Sara-Beth Gleasonová, která má zálusk na bratry Nelsonovy, a soudce Thomas Nash, jenž doslova na poslední chvíli naskočí na loď, aby na sestry Stevensonovy dohlédl. Tato cesta dramaticky a nepředvídatelným způsobem změní život každého ze zúčastněných. Nemalou roli v tom sehraje též transformativní síla lásky k literatuře i samotné Jane Austenové.

Antologie vítězných prací ze soutěže o nejlepší humoristickou povídku, vypsané nakladatelstvím Powerprint v roce 2026.Loni jsme hledali tmu. Letos jsme pozvali světlo – i když trochu křivé, trochu ujeté a občas hodně neslušné. Vyhlásili jsme soutěž o nejlepší humoristickou povídku a čekali jsme, co přijde. Přišlo přes 120 textů. Přišly vtipy i absurdní příběhy, jemná ironie i humor tak ostrý, že se s ním muselo zacházet opatrně. Objevily se hospodské historky i filozofické grotesky, situační komedie i jazyk.

Tento román je pro tvorbu Julese Verna naprosto netypický. Čtenář, který by nevěděl, že jde o jeho dílo, by si mohl myslet, že čte román z pera anglického spisovatele Charlese Dickense. Příběh se odehrává v Irsku v druhé polovině 19. století, tedy v zemi, která se díky emigrační vlně, zaviněné strašlivou chudobou a hladomory, začíná dokonce vylidňovat. Vyprávění začíná v létě roku 1875, kdy se po irském venkově potuloval žebrák jménem Thornpipe. Jeho pes za sebou táhl vozík s flašinetem, ozdobeným královskými loutkami, jak tuto výzdobu Thornpipe nazýval. Předstíral, že se loutky samy od sebe pohybují, avšak ve skutečnosti byl uvnitř flašinetu uzavřen tříletý chlapeček, který jimi hýbal. Byl to sirotek a nalezenec jménem Malý Dobráček, kterého Thornpipe trestal bičem a nechal ho málem zemřít hlady. A právě osud tohoto chlapečka je obsahem románu. Autor popisuje nejprve jeho strastiplné dětství v chudobinci a pak to, jak díky svým obchodnickým schopnostem postupně nabyl slušného jmění, kterého využíval k pomoci jiným potřebným lidem.

Komiks Osamělý vlk sleduje strhující osud legendárního československého stíhacího pilota Josefa Františka – nespoutaného bouřliváka a muže, který nedokázal nečinně stát, když se nad Evropou začala stahovat temná mračna druhé světové války. Jeho cesta z neklidného mládí na Hané a výcviku plného kázeňských přešlapů vedla z okupované vlasti do Polska. Právě tam, v prvních střetech s nacistickou agresí, se začala rodit pověst letce, jehož neuvěřitelné činy dodnes znějí spíš jako mýtus než skutečnost. Po pádu Polska a dramatickém útěku přes Blízký východ pokračovala jeho trnitá cesta přes Francii až do Británie. Tam se v řadách slavné 303. polské stíhací perutě RAF stal trojnásobným leteckým esem a nejúspěšnějším zahraničním stíhačem v Bitvě o Británii.

Publikace zachycuje většinu příspěvků přednesených na VIII. Sjezdu historiček a historiků umění, který uspořádala Uměleckohistorická společnost v září 2024 na Masarykově univerzitě v Brně. Obsahuje více než tři desítky studií v osmi částech, které reflektují široké spektrum otázek, jimiž dějiny umění zrcadlí témata současného světa i aktuální oborovou diskuzi. Jednotlivé kapitoly se věnují vztahu života a smrti ve vizuální kultuře, budoucnosti památkové péče a otázkám autenticity: proměnám uměleckého a architektonického vzdělání, debatě o konci dějin umění, ekologickým perspektivám v dějinách umění, médiu výstavy a proměnám vztahu mezi uměním, jeho reprezentací, institucemi a diváctvem, dopadům digitalizace a umělé inteligence na obor a v neposlední řadě přehodnocení lidového umění v kontextu ideologií, modernizace a současných participativních praxí.

Co dělat s budovami, které přestaly fungovat, ale jejich demolice není jediným ani nejlepším řešením? Publikace Making Use představuje přístup architektonického studia KOGAA k proměně existujících budov a městských struktur. Na příkladech vlastních realizací a projektů, jako jsou bývalý lihovar proměněný v kreativní centrum (The Distillery), konverze průmyslového areálu na bydlení a lofty (DADA Distrikt), kreativní hub KUMST, historický lázeňský areál (Fuchsovy Zábrdovické lázně) nebo bývalá hasičská zbrojnice v Mikulově, proměňující se v budoucí komunitní centrum, otevírá kniha širší otázky spojené s adaptací, transformací a novým využitím architektury. Making Use přitom není katalogem projektů. V centru knihy stojí způsob uvažování, rozhodování a hledání nových možností pro to, co už existuje. Texty architekta a spoluzakladatele KOGAA Tomáše Kozelského vycházejí z praktických zkušeností studia a doplňují je hlasy investorů, zástupců měst a institucí i lidí, kteří jednotlivá místa každodenně používají. Kniha ukazuje, jak při práci s existujícími budovami hledat jejich hodnotu, kreativně pracovat s omezeními a potenciálem a nacházet nové způsoby jejich fungování.